Dnes se nekoná jen tak ledajaký vaflový den.
Dnes…
Se koná vaflové rande.
Pro Clefa to byl jeden z nejlepších dnů v měsíci.
V jeho potemnělém pokoji panoval stejný nepořádek jako vždy. Jelikož věděl, že brzy dorazí Kondraki, spěšně popadl několik předmětů a nacpal je do skříní nebo pod pohovku. Spokojeně pokýval hlavou jako by odvedl dobrou práci. Doslova se poplácal po zádech za to, že vyvinul alespoň nějaké úsilí.
Uprostřed obýváku stál konferenční stolek, pro tento večer rozložený na velikost normálního stolu. Mezi prostřenými talíři a různými druhy sirupu, které dnes pravděpodobně nezůstanou jen na vaflích, svítily hořící svíčky.
Netrvalo dlouho, než se ode dveří ozvalo zazvonění, přesně načas, jak už bylo zvykem.
Clef si rychle uhladil modrou květovanou košili, přiběhl ke dveřím a otevřel je dokořán. V místech, kde klika narazila do stěny, už nějakou dobu zela díra. "Konnie!" Když svého návštěvníka vítal pevným objetím, celý zářil.
"Co - Ach." Vůně pečených vaflí udeřila Kondrakiho do nosu. Ovinul své paže kolem Clefa a zhluboka se nadechl. "Tak už je ten den konečně tady, hm? Zdálo se mi, že se těšíš o něco víc než obvykle."
Clef opustil jeho sevření, zhoupl se na patách a za ruku ho odvedl ke stolu, kde ho posadil na podlahu. "Za chvíli už budou hotové. Dnes jsem pro tebe připravil něco mimořádně výjimečného."
"Nejsou od tebe snad vždycky mimořádně výjimečné…" Zamumlal Kondraki spíš pro sebe, zatímco Clef už byl na cestě do kuchyně.
"NENE!" zvolal Clef v odpověď. "Řekl jsem NĚCO výjimečného!"
Netrvalo dlouho a vynořil se z kuchyně s lahví na vodu značky Aquafina v ruce. Z vafle vyčnívající z jejího hrdla se ještě kouřilo. "Můžeš mi věřit, už jsem to dělal stokrát." Přispěchal ke svému milenci, láhev naplněnou vaflemi odložil poblíž a posadil se mu na klín. Kondraki začínal chápat, proč byl Clef dnes tak vzrušený, ale pohled na láhev ho znejistil…
Neměl čas zpracovat, co se děje, ale s Clefem na klíně a rukama svižně rozepínajícíma jeho kalhoty se pomalu uklidnil a lehl si na podlahu. "Myslel jsem si, že si uděláme vaflový večírek," pousmál se a s rukama složenýma za hlavou zavřel oči.
Místnost zaplnilo šustění plastové lahve. Poté se ozvalo tiché lupnutí… a ticho.
"…Clefe."
Jeho partner téměř zaraženě zíral dolů, po chvíli vzhlédnul ke Kondrakimu a poté svůj pohled znovu sklonil. "Tohle se většinou nestává, je to jenom laciná fleshlightka- ".
"Jak to myslíš, že se to většinou nestává—" Zeptal se Kondraki rázným hlasem, posadil se a spatřil svůj penis zaseknutý uvnitř lahve na vodu značky Aquafina s vaflí ulepenou od sirupu uvnitř.
"CLEFE," zaúpěl, popadl láhev a s bolestivým vyjeknutím se ji pokusil ze sebe sundat.
"No, normálně si sní- však víš- no užiješ, ale asi jsem podcenil ten sirup uvnitř-"
"Prosím tě, prostě zavolej taxík- Clefe."
Utrpěv porážku, zvedl se Clef na nohy, uchopil sluchátko telefonu a vytočil číslo místní taxi služby. Objednal vůz na co nejdříve.
Na chodníku před bytovou jednotkou stál pár mužů. Kondraki na sobě neměl kalhoty a ty Clefovy byly rozepnuté, jejich obsah se volně pohupoval v chladném nočním vánku. Stáli tam těsně u silnice v hřejivém objetí a čekali.
Netrvalo dlouho, než se objevilo taxi. Clef na něj mávnul rukou, aby zastavilo. Blížící se vůz na chvíli zpomalil, ale při pohledu na dva dospělé muže, z nichž jednomu na penisu visela plastová lahev, opět nabral rychlost.
"HEJ!" vyštěkl na něj Clef podrážděně a úctyhodnou rychlostí se rozběhl za vyděšeným řidičem, který se řítil pryč dvojnásobkem povolené rychlosti.
Vzduch proťalo jemné ťuknutí plastu o beton. Přeci jen, byla zima… A Kondraki již nebyl nadále zaseknut v lahvi na vodu značky Aquafina.