PlaguePJP: XL
[フレーム]
SCP-8595 konzumující jablko.
Speciální Zadržovací Procedury: SCP-8595 je zadrženo v Oblasti-322 na oddělení pro zvěř a rostlinstvo ve standardním teráriu pro hmyz . Jelikož se SCP-8595 po stránce biologické nijak neliší od neanomálních jedinců svého druhu, byl do jeho terária nainstalován regulátor teploty a bylo v něm vytvořeno odpovídající životní prostředí.
SCP-8595 dodržuje striktní stravovací návyky a konzumaci některých jídel odmítá. Pro podrobnější informace viz dodatek.
Popis: SCP-8595 je příslušníkem druhu švába amerického (Periplaneta americana), který věří, že je kritikem v oblasti gastronomie.
SCP-8595 je inteligentní a uvědomělé, ale není schopno řeči. Je-li mu nabídnut jedlý předmět a jakákoliv metoda psaní, SCP-8595 předmět sní a napíše o něm recenzi. Výsledné hodnocení je zapsáno formou určitého počtu hvězdiček z pěti a odvíjí se jak od samotného předmětu, tak od vzhledu prostředí, ve kterém byl konzumován, kvality obsluhy a celkového konceptu "restaurace".
Vzhledem k množství stížností nacházejících se na jeho Yelp účtu, které se týkají jeho vyhnání, dlouhého čekání na obsluhu, ignorování obsluhou, útoků na jeho osobu či posprejování chemikáliemi, panuje předpoklad, že SCP-8595 buď věří, že je člověk nebo že by mělo být švábům umožněno navštěvovat restaurační zařízení. S nejvyšší pravděpodobností jde o variantu první, jelikož jakékoliv poznámky o hmyzímu vzhledu SCP-8595 nebo jeho neschopnosti jakožto hmyz pozřít lidskou porci jídla jsou v jeho recenzích zcela ignorovány nebo jim není věnována přílišná pozornost.
Dodatek 8595.1: Pokusy o krmení
Záhy po zahájení pokusů o krmení byla zjištěna skutečnost, že SCP-8595 odmítá pozřít krmivo, které mu je podáváno v teráriu. Ve své recenzi tento pokrm nazvalo jako "žrádlo pro prasata". Ačkoliv neanomální švábi jsou schopni bez jídla přežít přibližně 30 dní, není známo, jestli se tento fakt vztahuje i na SCP-8595. Ztráta SCP-8595 vyhladověním by byla považována za porušení předpisů Nadace.
V Oblasti-322 byla tudíž zřízena Kavárna 322, jejímž jediným účelem bylo přesvědčení SCP-8595 k jídlu.
Předmět(y): Čerstvé jablko odrůdy Granny Smith
Výsledek: Po naservírování jablka strávilo SCP-8595 15 sekund šplháním po jeho povrchu, než se pustilo do jídla, načež na nedalekém laptopu sepsalo následující recenzi.
Kavárna 322; Tragédie
Ohromilo by vás, kdyby se fotbalista vychloubal svou schopností kopnout do míče? Ne, nemyslím si. Něco takového patří k absolutnímu minimu toho, co očekávám od profesioálního sportovce. Restaurace, která za své přednosti považuje použití čerstvých surovin, ve mně vyvolává podobné pocity. Během celého kulinářského zážitku v Kavárně 322 jsem se nemohl zbavit myšlenky "dobrá, co bude dál?".
Pojetí vybrané kuchyně Kavárnou 322 se řídí konceptem méně je více. Omezení jsou živnou půdou kreativity a dokáži ocenit, když si s nimi umělec dovede poradit a navzdory stísněnému ateliéru stvoří něco překrásného. V případě Kavárny 322 však vedla interpretace tohoto konceptu k fádním holým stěnám, bezduchému chladnému kovovému stolu, oslňujícímu nemocničnímu osvětlení a stejnokrojům, které ve vás vyvolávají pocit, jako byste místo do restaurace přišli do práce.
Měl jsem štěstí, že mi bylo nabídnuto šéfkuchařovo degustační menu. Představte si mé rozhořčení a zděšení, když mi bylo na bílém plastovém talíři naservírováno jediné zelené jablko. Mezi dobou, kdy tento "chod" opustil kuchyni a kdy mi byl naservírován, bylo jablko povaleno na bok a číšnice ho znovu narovnala svýma holýma rukama. Jak nechutné.
Nyní jsem na vážkách; buď můžu ve psaní této recenze pokračovat a zaobírat se chutí jablka, které každý z vás ve svém životě v té či oné formě okusil, nebo můžu udělat to samé co Kavárna 322 a přestat se snažit dřív, než jsem vůbec začal. Po této větě vám bude jasné, kterou možnost jsem zvolil.
★☆☆☆☆
Navzdory sdělení, že Kavárna 322 si kritiku vzala k srdci, SCP-8595 "z principu" odmítlo pozřít jakýkoliv pokrm, který tento podnik vyprodukoval, a obnovilo svou hladovku. Nepoužívané ubikace v přízemí Oblasti-322 byly nadačními výzkumníky přebudovány na restauraci s názvem 'MAL' inspirovanou koncepty minimalismu.
Předmět(y): "Křupavá tortilla obalená v prášku ze sýru oaxaca a koření," "Dekonstruovaný BLT sendvič," "Dezertní vejce"
Výsledek: SCP-8595 byl každý předmět naservírován zvlášť. SCP-8595 každý z něj ochutnalo a mezi jednotlivými chody si dělalo poznámky.
MAL; ÉR
Čeho jsem si na kuchařském umění — ano, umění — vždy cenil, je unikátní stopa, kterou na jídle může šéfkuchař, restauratér či někdo jim podobný zanechat a která dokáže hostům navodit představu, kým autor daného díla je. MAL nic takového nedělá. Namísto toho zahání minimalismus do extrému takovým způsobem, že si nejsem jist, jaké pocity se ve mně umělec snaží vyvolat. Černé stěny bez oken, mrazivě bílé mramorové stoly, nepohodlné kovové židle a záměrně nudná prezentace pokrmů ve mně zanechává pocit, že jsem vkročil spíš do tísnivého údolí než do prvotřídní restaurace.
Rozhodl jsem se ochutnat sezónní šéfkuchařovo menu, které MAL nabízí. První chod, variace nachos, jak mi bylo řečeno, byly smažené trojúhelníčky z tortilly ochucené směsí koření. Samotné lupínky byly studené, jako by se nikdy nedotkly oleje, ale překvapila mě jejich výrazná chuť. Tento chod byl ze všech nejlepší. Zejména zvláštní modré koření, kterým byly některé chipsy posypané, bylo opravdu výtečné. Bylo ho sice málo, ale bylo natolik chutné, že bych ho dokázal sníst celý talíř.
Dekonstruovaný sendvič se slaninou, salátem a rajčetem mne nudil. Jsem z něj v rozpacích, protože jsem si jist, že každý z nás někdy v životě BLT sendvič ochutnal, a dalo by se říct, že jde o nejlepší sendvič vůbec, avšak MAL svou touhou porazit Boha tento dokonalý pokrm přetvořilo tak, že se nedá pořádně jíst. K těmto dvěma chodům mám svou největší výtku: Nevadí mi jíst rukama, ale měl bych k tomu mít důvod. Mohl mi být naservírován prostý BLT sendvič, ale ne, to by nebylo dostatečně originální.
"Dezertní vejce" byla dobrým nápadem se špatným provedením. Nikdy jsem nebyl fanouškem molekulární gastronomie; jednou mi přinesli misku plnou kuliček o velikosti kaviáru z červené tekutiny a bylo mi řečeno, že jde o rajskou polévku. Tato dezertní vejce byla bez chuti. Byla sice sladká, ale tím to končilo. Když jsem se číšince zeptal, jakou mají jednotlivá vejce příchuť (každé z nich mělo jinou barvu, ale nebylo možné v nich rozeznat jakýkoliv motiv nebo vzor), jedno z nich zvedla, rozmáčkla ho mezi svými prsty, přičichla k němu, odpověděla "máslový popcorn" a pak ho sama snědla.
Tento přístup mi o MAL řekl všechno, co potřebuji vědět. Dobré nápady, občas dobrá chuť, ale špatné provedení.
★★☆☆☆
SCP-8595 opět zahájilo hladovku a odmítalo ochutnat "nové šéfkuchařovo menu" v MAL, znovu zkusit Kavárnu 322 nebo jíst krmivo poskytnuté Nadací. Tento stav trval tři dny. Po jednání ohledně zadržení SCP-8595 se Rada O5 rozhodla nechat výzkumníkům v této oblasti volnou ruku. Pod záštitou jedné z krycích společností Nadace najala Oblast-322 michelinského šéfkuchaře, aby sestavil a připravil tříchodové menu. Jedno z podzemních pater bylo zbořeno a pod dohledem tří nadačních interiérových návrhářů přestavěno na restauraci s názvem "Rudá paprička". Prostředí bylo přetvořeno tak, aby připomínalo prvotřídní americkou steakovou restauraci. Stěny byly pokryty dřevěným obkladem na míru a restaurace byla vybavena barem, řemeslným nábytkem a příbory z dovozu. Výzkumníci Julliane a Julian Hooverovi dostali formální uniformy a byli vyškoleni jako číšníci.
Předmět(y): Hovězí biftek podávaný s paprikovo-zelným salátem, měsíčky papriček jalapeno, syrový žloutek, kapary, morek z hovězích kostí a crostini. Degustace Wagyu sestávající ze třech tenkých opečených plátků japonského wagyu jakosti A5, australského wagyu a masa Kobe s wasabi krémem. Vysoký roštěnec s ozdobou z humřího masa podávaný s pyré z brambor odrůdy Yukon gold, hovězím a humřím au jus a makarony se sýrem a lanýži.
Výsledek: Každý chod byl SCP-8595 naservírován spolu s vhodným vínem. Mezi jednotlivými chody si SCP-8595 dělalo poznámky na poskytnutém laptopu. Během prvního chodu spadlo SCP-8595 při pokusu napít se vína do sklenice a muselo být vyloveno obsluhou.
Rudá paprička; Rudý poplach
Pokud jste kdykoliv četli mé recenze, víte, že minimalismus nebo celá ta šaráda s méně je více nepatří mezi mé oblíbené myšlenkové směry. Rozhodně dokáži ocenit, když kuchař pracuje se svými vlastními limity, aby mohl svým hostům nabídnout co nejlepší zážitek, a v minulosti jsem již navštívil kvalitní minimalistické restaurace. Rudá paprička však patří mezi ty maximalistické.
Všechno v Rudé papričce — od členů obsluhy až po nábytek, bar a talíře, na kterých mi bylo podáváno jídlo — kolem sebe kope a křičí, abych ji bral vážně. Bylo to téměř příliš dokonalé. Tak dokonalé, že jsem začal pochybovat, zda jsem ve skutečné restauraci. Bylo to, jako kdybyste popsali steakovou restauraci svému příteli, který v životě o restauracích neslyšel, a ten by to poté převyprávěl mimozemšťanovi. To, co by daný mimozemšťan podle tohoto popisu vytvořil, by nebylo příliš vzdálené tomu, co nabízí Rudá paprička.
Hovězí biftek byl tuhý a každé sousto mi připomínalo, že jím mrtvé zvíře. Salát s červenou paprikou byla chutná příloha, ale od restaurace pojmenované Rudá paprička bych očekával, že červenou papriku uvidím častěji. Toto byl jediný pokrm, ve kterém se objevila.
Ochutnávka Wagyu byla samozřejmě skvělá. Je to Wagyu; lepší steak na světě neseženete. Směšně malé obdélníčky masa, které mi byly naservírovány, byly propečeny na téměř perfektní medium rare. Kdybych však restauraci chválil za to, že podává nejlepší kus masa na světě, nemohl bych na sebe jako na kritika pohlížet vážně. Wagyu si můžu u řezníka koupit sám a sám si ho můžu také připravit a bude chutnat úplně stejně dobře. Pokud by tato restaurace prodávala pouze své omáčky, obdržela by ode mě pětihvězdičkové hodnocení. Krém z wasabi, ač byla jeho chuť mírně tlumená, dokonale kontrastoval s mastnotou masa.
Obrovský kus roštěnce je ztělesněním všech problémů, kterými Rudá paprička trpí, a je pravým opakem toho, co by měla vybraná kuchyně představovat. Celý chod vypadal, jako kdybyste vyrazili do ulic Las Vegas a ptali jste se opilých mužů a jejich plastových ženušek, za co právě utratili pět tisíc dolarů v nějaké nevkusné, předražené parodii na restauraci. Kdo s alespoň špetkou zdravého rozumu položí humra na kus vysokého roštěnce? Kdo s alespoň špetkou zdravého rozumu servíruje bohaté smetanové bramborové pyré spolu s bohatými smetanovými makarony se sýrem a lanýži? Všechno na tom talíři bylo samo o sobě dobré — ne-li přímo výtečné (au jus bylo samozřejmě delikátní). Jakožto někdo, kdo si váží kulinářského umění, nemohu s čistým svědomím tuto ostudu v podobě restaurace komukoliv doporučit.
☆☆☆☆☆
SCP-8595 opět obnovilo svou hladovku a navzdory námitkám a domlouvání ze strany výzkumníků odmítlo jíst v jakékoliv z výše uvedených restaurací. Byla uspořádána další schůzka s Radou O5, na které zazněly nové nápady na další restaurace, ale závěrem byl předpoklad, že opětovná snaha Nadace by přišla vniveč. Po shromáždění všech dat z recenzí SCP-8595 byl nalezen vzorec, podle kterého byl zprovozněn nový a pravděpodobně poslední podnik, "Carpaje".
Předmět(y): Popelnice z Oblasti-322 byla přesunuta dovnitř a umístěna do prázdného skladiště.
Výsledek: SCP-8595 bylo položeno dovnitř. Znovu se objevilo po dvou hodinách a devatenácti minutách.
CARPAJE
Lahodné.
★★★★★