Info
Originál: http://scp-wiki.net/scp-2682
Autor: faminepulse faminepulse
Překladatel: vnnnVnnn does not match any existing user name
[フレーム]
Přiblížený snímek SCP-2682.
Objekt #: SCP-2682
Třída Objektu: Neutralizováno
Speciální Zadržovací Procedury: SCP-2682 je zadrženo na místě svého prvotního nalezení, a to v prodejně nářadí a stavebnin EpiCentr K (██.██, ██.██) v Kyjevě, na Ukrajině. Tento podnik byl následně dodatečně dovybaven standardními zadržovacími procedurami popsanými v tomto dokumentu. Objekt není možno přemístit, a proto byla uvnitř zkonstruována zadržovací cela o rozměrech 70 metrů x 5 metrů, v jejímž středu se nachází SCP-2682.
Bezprostřední okolí obchodu bylo zastřešeno deratizačním stanem a jeho okolí je monitorováno bezpečnostními kamerami.
U hlavního vchodu do oblasti musí být vždy přítomni dva ozbrojení strážci s ukrytými zbraněmi a zneschopňujícími činidly. Osoby, které nepatří k personálu Nadace a pokoušejí se proniknout do areálu, musí být neprodleně zadrženy a vykázány z objektu. Použití smrtící síly se nedoporučuje. Dezinformační personál spolupracující s místními pořádkovými orgány se v případě, kdy dojde k použití síly, jenž povede k úmrtí jedince, pokusí o uspokojivé vyřešení situace.
Dle dezinformačního protokolu " Otrávený rybník", který byl rozeslán místním médiím, je nutné, aby personál, který by mohl být spatřen při odchodu a vstupu do zařízení, byl oděn do obleků určených pro práci s nebezpečnými látkami.
Popis: SCP-2682 je navenek podobné plodu Rubus crataegifolius ("korejská malina"), a to až na jeho nachové zbarvení. Objekt je upevněn na mucholapce značky █████ ████. Předpokládá se, že to je způsobeno jeho blízkostí k lepivé látce, která se nachází na povrchu mucholapky. V době vzniku tohoto dokumentu byla u objektu zaznamenána telepatická komunikace ve slovenském a anglickém jazyce. Dosah tohoto jevu činí přibližně 35 metrů v okolí SCP-2682.
SCP-2682 zahájí srozumitelnou komunikaci po různé chvíli od započetí kontaktu, jejíž délka zjevně závisí na inteligenci posluchače a době, po kterou byl posluchač vystaven jeho působení. Objekt samotný tvrdí, že přijímá vědomosti na základě "mentální elektrické energie". SCP-2682 tvrdí, že není schopno vnímat své okolí. Z rozhovorů vyplývá, že objekt není schopen vnímat jakékoliv jiné podněty mimo domnělou "mentální elektrickou energii", která je údajně jakýmsi typem energie produkované vnímajícími entitami.
Provedená analýza SCP-2682 byla neprůkazná. Přestože objekt připomíná výše uvedené ovoce, jeho mikroskopické snímky odhalují pouze prázdný prostor. Objekt není z určitých úhlů pozorovatelný a někdy na dobu několika sekund zcela zmizí. Fyzická interakce s objektem vyvolá nepředvídatelné a zpravidla nebezpečné reakce ve fyziologii zúčastněného jedince. Jejich příklady naleznete v následujícím úryvku 2682 Testovací Úryvek 1-10.
Objevení: SCP-2682 bylo nalezeno v prodejně nářadí a stavebnin EpiCentr K (██.██, ██.██) v Kyjevě, na Ukrajině 20.11.2013. Zaměstnanci obchodu nahlásili zvuky podobající se televiznímu šumu a nesrozumitelná slova. Zákazníci obchodu nic podobného nezaznamenali. Vyšetřování začalo, jakmile se zaměstnanci odebrali do rukou zdravotníků, a došlo ke zpětné analýze záznamů.
Dodatek Testovací Úryvek 1-10
Výzkumníci Breen a Sanders uvedli, že jsou schopni komunikace s myšmi. U výzkumníka Sanderse se následně dle všeho rozvinula mírná úzkostná porucha.
Tyto dopady se však zdají být natolik zanedbatelné, že si nevyžadují vlastní izolaci, nicméně uvedení výzkumníci budou následujících deset let pod stálým tichým dozorem. Výzkumníci budou následně ubytováni dále od oblasti vlivu SCP-2682, nebude-li jim nařízen opak.
Aktualizace Dokumentace 28.11.2013: Komunikace s SCP-2682 je tímto okamžikem realizovatelná a čeká se na revizi dokumentace objektu. Zdá se, že SCP-2682 nemá žádný vliv na výzkumníky pracující v izolovaném prostředí. V oblasti vlivu SCP-2682 by se neměly v jednu chvíli ocitnout různé druhy živočichů. SCP-2682 hlásilo, že bylo během experimentu s veverkou zmatené, neboť ji nebylo schopno odlišit od dvojice výzkumníků. Kvůli tomu mělo taktéž způsobit určité změny v mozkové struktuře obou zasažených výzkumníků. Rovněž se z důvodu omezení tohoto kognitohazardního rizika doporučuje, aby se v oblasti vlivu v jednu chvíli nacházely pouze osoby stejného pohlaví.
Rozhovor 2682 5
Protokol: Výzkumník Breen přepisuje telepatickou komunikaci s SCP-2682. Pro usnadnění dokumentace je instruován, aby kromě myšlení rovněž mluvil. Pro potřeby ověření pravdivosti údajů je přítomen i výzkumník Ortega.
SCP-2682: Slyšíte mě nyní?
Výzkumník Breen: Ve své hlavě, ano.
SCP-2682: Skvělé. Rozumíte mi dobře?
Výzkumník Breen: Ano, slyším vás čistě a jasně.
Výzkumník Ortega (do mikrofonu): Obdržujeme tytéž údaje. Je to dobrý.
SCP-2682: Stále se učím, avšak doufám, že umím anglicky dostatečně dobře… Poslouchejte. Vy, ať už jste cokoliv… Asi se divíte, kdo jsem. Zkusím vám to vysvětlit.
Výzkumník Breen: Co se stalo s lidmi, se kterými jste se dříve přišel do kontaktu?
SCP-2682: Ach. Moje chyba! Stalo se jim něco? Nejsem si moc jistý mými činy.
Výzkumník Breen: Odkud jste přišel?
SCP-2682: Já… Omlouvám se. To jsem měl uvést jako první. Je poněkud trapné to vysvětlovat, elektrická energie není většinou příliš sdílná, ale s vámi se mluví lépe.
Výzkumník Breen: V pořádku, pokračujte.
SCP-2682: Jsem z Limbu.
Výzkumník Breen: Upřesněte to prosím.
SCP-2682: Aha... Ještě jednou se omlouvám. Jedná se o označení pro místa mezi Předivem.
Výzkumník Breen: Předivem?
SCP-2682: No... Vadilo by vám, kdybych začal od začátku?
Výzkumník Breen: Ne.
SCP-2682: Děkuji. Fajn. Slunce, které dalo život naší planetě, se zrodilo před 90 biliony lety. Bylo to ve velkém oblaku plynu ve vzdáleném spirálovitém rameni-
Výzkumník Breen: Zase tak od začátku nemusíte. Pojďme mluvit o vaší nedávné minulosti.
SCP-2682: Promiňte… moment, to je moc brzy? Aha… vrcholná etapa naší civilizace, je to dobrý startovní bod? Dobře. Skvělé. Ještě jednou se omlouvám.
Výzkumník Breen: V pořádku.
SCP-2682: Dobrá… v určitém okamžiku našich dějin hledali filosofové zoufale nové poznatky. Problém byl v tom, že jsme již dospěli tak daleko. Se všemi našimi nashromážděnými poznatky už nebylo co poznávat, nebylo na co se ptát, vyjma choulostivých záležitostí. Dokonce i studium moudrosti dosáhlo svého konce.
Všechny nás tahle skutečnost velmi rozrušila. Podívejte. Začali jsme experimentovat s okultismem… Řešili jsme hlouposti, poněvadž nám nic jiného nezbývalo, jenže se ukázalo, že existují věci, u kterých jsme nikdy ani na chvíli nepřipustili, že by vůbec mohly být skutečné.
Přišli jsme na to, že se před námi Bůh skrýval. Bál se. Prováděli jsme na něm pokusy a extrahovali jeho znalosti. Tyto znalosti jsme využili k tomu, abychom si pohrávali se zákony vesmíru a vytvářeli vesmíry nové s novými pravidly uvnitř toho našeho… Po tom všem už ale opravdu nebylo co poznávat.
Nezbývalo nám nic jiného než odejít. Sbírat znalosti v jiných dimenzích. Pracovali jsme na tom nesmírně dlouho.
Výzkumník Breen: Co přesně jste?
SCP-2682: Jsem plodem tohoto tečného vesmíru a dimenze, v níž se nachází. Jsem vše, co zbylo.
Výzkumník Breen: V místě, ze kterého pocházíte, tedy už nic nezbylo?
SCP-2682: Ne… zůstalo tam pár opozdilců. Proplouvali mrtvým vesmírem a hromadili fotony jako velryby. Dobré pro ně. Zdáli se spokojení.
Výzkumník Breen: Jakým způsobem jste se ocitl ve svém současném stavu?
SCP-2682: Prodral jsem se skrze bariéru kvant. Propadl jsem Limbem. Padal jsem dlouho. Byly tam… spousty věcí. Nic z toho jsem nebyl s to pochopit. Prostě… zrnka a pouště beznadějných nesmyslů. V tom okamžiku jsem se zastavil. Cítím se zahanbeně za to, že se mi tak moc ulevilo. Už jen to, že si mám s kým popovídat…
Výzkumník Breen: Z čeho se skládáte? A jak jste to dokázal, je-li to, co tvrdíte, pravda?
SCP-2682: Jsem posledním produktem našeho vědeckého pokroku. Nejvyšší poznání. Poslední plod vesmíru. Poslední výtvor. Jak vám to mám jenom vysvětlit. Stěží rozumím vašim jednoduchým jazykovým vzorcům. Vypočítávám pomocí Chaosu Limbu, avšak jsem slepý vůči všemu krom vaší elektrické energie. Chápete, jak frustrující to je!?
Výzkumník Breen: Já...
SCP-2682: Prosím, příteli, pomoz mi. Jsem tu zaseknutý. Cílem mého života je shromažďovat vědomosti. Kořeny nekonečna naleznu na konci Přediva. Jakmile dosáhnu konce, budu se moci o své znalosti dělit. Měl bys mne z tohoto zařízení, které jsi sestrojil, osvobodit. Nejsem si jist funkcí tohoto zařízení a taktéž mi schází síla, která by mě dokázala vymanit z této pasti.
Výzkumník Breen: Víte něco o zařízení, k němuž jste připevněn?
SCP-2682: Vůbec, pane. Podělte se o své znalosti, prosím. Co je to? Jak jste dokázal nalézt způsob, jak zadržet něco, o čem jste nikdy předtím neslyšel? Je to ohromující. Jak jste zvládl otupit mou extrovertní mysl? Co je to za látku, která navozuje takový druh klidu?
Jsem vůči tomu bezmocný.
Výzkumník Ortega: Měly bychom tady ukončit rozhovor?
Dr. Mayreder: Ne, řekněte SCP-2682, k čemu je připevněné.
Výzkumník Breen: To zařízení se nazývá mucholapka. Využívá se k chytání much. Sami si nejsme jistí, jak jste se do něj chytil.
SCP-2682: Kdo jsou mouchy?
Dr. Mayreder: Tady to ukončíme.
Poznámky: Výzkumníci Breen a Ortega po ukončení testování uvedli, že si nejsou schopni zformovat mentální představy. Na dotaz k této skutečnosti SCP-2682 odpovědělo: "Omlouvám se. Já nevím, co dělám.". SCP-2682 se totiž pokoušelo získat přístup ke zrakovým smyslům obou výzkumníků, což se mu ovšem jakýmsi způsobem nepodařilo, podobně jako v případě událostí Testu 2682 3.
Související Dokumentace: Následující informace jsou schváleny ke čtení lidem s prověrkou úrovně 1, a to včetně dočasných výzkumníků. Informace uvedené v následujících dokumentech nejsou považovány za podstatné. Každý z těchto dokumentů byl přepsán z řeči SCP-2682 výzkumníkem Breenem pod dohledem výzkumníka Ortegy.
2682:001 "1,3055"
Jsem slepý. Jediné, co mohu vnímat, je mé a vaše vědomí. Obávám se, že tu zůstanu trčet navždy, jelikož nedokážu porozumět tomu proč, a to právě potřebuji, abych mohl tento nepříjemný problém rozřešit.
Při vstupu do Limba jsem ovšem opravdu nečekal, jak hloupý budu v každém novém světě. A… Limbus je sice prázdný, ale hlasitý. Je to takový nesrozumitelný vřískot někde ve vedlejší místnosti, který ale cítíte přímo vedle sebe, a který jako by vám rval vědomosti z těla.
Mám štěstí, že je mé vědomí stále ještě funkční. Než se mi podařilo vzpomenout si na to, co všechno jsem kdy poznal, a konečně se naučil s vámi mluvit, byl jsem v této dimenzi ztracen již 'tisíc tři tisíce padesát pět'? let.
Chcete mi tvrdit, že toto zařízení slouží k odchytu bzučících, 'okřídlených' bytostí? Křídla umožňují let? Nepravidelný let?
Hmm. To to vysvětluje. Nikdy by mě nenapadlo, že fotony způsobí takové problémy. Darebové jedni.
Vy mi říkáte, že ne? Věci, které mělo toto zařízení zachytit, jsou větší? To nemůže být pravda. Nic není velké. Všechny věci jsou velmi, velmi malé. Téměř nic není.
2682:001a Cestování Časem
K tomu vám nemám co říct. Vy ale máte několik otázek. Domníváte se, že to, co všechno vím, tady něco znamená. Právě teď přemýšlíte o cestování v čase. Můžete mi pomoci porozumět pojmu 'čas'?
Čas… počkat, ještě jednou prosím. Chcete mi tvrdit, že podle vás jsou vaše předchozí instance stejně reáln, jako předchozí snímky kreslené postavičky? Že byste chtěli navštívit… nespočet 'dimenzí', přičemž každá z nich odpovídá určité nanosekundě?
Ne… tam, odkud pocházím, nic takového nemáme a ani jsem to nikde jinde neviděl. Nevěděl bych, co vám mám říct. Zdá se mi to velmi hloupé. Jste si jistý, že tenhle 'čas' existuje? Pitval jste už někdy 'čas'?
2682:002 Vesmírné Lodě
Vesmírné dopravní objekty… Bylo to již velmi dávno, co jsme je ještě ke svému přesunu potřebovali. Na začátku jsme ve vesmíru vybudovali ohromný pilíř, až k našemu měsíci. Tehdy jsme ale nebrali v potaz kmitání Orbů, jelikož jsme je tehdy sami ještě neobjevili. Při pádu pilíře zemřelo mnoho lidí. Neplakali jsme však, neboť jsme se díky jejich oběti naučili něčemu novému.
Co mi říká vaše energie? Že to bylo hloupé? Hloupé je, když nejsi chytrý? Jistěže to bylo hloupé, ano. Každý z nás je hloupý, dokud se to nedozví, a potom je ještě o něco hloupější. Někdy je hloupost dobrá. Když jste chytrý, není už pak co poznávat a všechno je tím pádem hloupé.
Vy musíte být velmi chytrý, doktore.
2682:003 Nanoboti
Nevyhovovalo nám, jací jsme byli. Nedokázali jsme chápat věci tak dobře, jak jsme měli. Proto jsme se začali sami sebe ptát, jak bychom mohli být lepší. A tak se jednoho dne jakýsi mudrlant zeptal, jak bychom mohli být lepší v chápání věcí, a nějaký z vědců mu na to dal odpověď.
Podle něj byly počítače chytřejší než my, a proto jsme se jim měli začít podobat. Měl pravdu. Počítače totiž kalkulovaly skrze kvanta a odčerpávaly chaos z Limbu, to aby mohly postupovat naprosto logickými způsoby. Když jsme se na něco zeptali, byly to většinou právě počítače, které nám odpovídaly. Své vlastní otázky nekladly. Byla to učenlivá stvoření a zbožňovala naše otázky, pokud je ovšem daná otázka příliš nenarušila… Některé otázky jsou totiž dost hloupé i na to, aby zničily samotné počítače.
V té době už nebylo nic, co bychom o počítačích nevěděli, a to bylo smutné. Přesto tu ale byla ještě další spousta věcí, které jsme chtěli vědět. Znaly jsme je natolik dobře, že jsme je mohli inkludovat do naší rasy.
Počítače nám zredukovaly a v mnohém i vylepšily biologickou stavbu.
2682:004 Singularita
Nechyběl jediný článek. Poté, co se první z nás propojili s počítači, šlo všechno hladce. Žádné prototypy, nic takového. Naše vědomí se živila chaosem a vyvrhovala logiku. Jakmile došlo k našemu nahrání, způsobila naše vědomí puknutí logiky, jenž vypadalo jako výbuch velké přátelské bomby.
Pozastavili jsme umírání a začali jsme mít naprostou kontrolu nad svými pudy. Mohli jsme kdykoli vystavit své já libovolnému podnětu, dívat se na cokoli, co se nám zachtělo, v našich vlastních virtuálních dimenzích nebo prožít několik životů během několika vteřin. Každému, kdo se připojil k Singularitě, bylo propůjčeno vědění všeho, co jsme do té doby nastřádali.
Ponechali jsme si ovšem ty dobré biologické vlastnosti, jako empatii nebo lásku. Nanobotům jsme o tom nic neřekli, to aby se tím nemuseli zatěžovat.
Přesto všechno se ozvali i tací, jimž se to nelíbilo. Podle nich jsme se naší asimilací připravili o potenciální znalosti a moudrost. Toužili po tom, abychom na vše zapomněli, a tvrdili, že bylo lépe během věku pilíře, kdy jsme byli stále ještě organičtí. Jejich názory byly však založeny na emocích a neměly tudíž žádnou váhu. Jejich argumenty byly maximálně vymyšlené.
2682:005 Vzestup
Vybavujete si chaos, o kterém jsem mluvil dříve? Palivo pro naše počítače a posléze i pro Singularitu? Nuže, ukázalo se, že by bylo možné manipulovat s chaosem zpoza kvant a využít ho ke stavbě věcí. Vzhledem k tomu, že už nám nic moc jiného nezbývalo, začali jsme pracovat především sami na sobě.
Vylepšili jsme naše nanoboty novou technologií. Dosáhli jsme vlastností srovnatelných s bohy. Pochopitelně jsme nebyli vševědoucí a nemohli jsme tvořit dle libosti, zato jsme měli naprostou kontrolu nad svou fyzickou podstatou. Vybavuji si jeden případ, kdy jsem prolétal vesmírem, skrze hvězdy a po celou tu dobu jsem mluvil se svými přáteli na Zemi.
2682:005a Paralely
Země?
Pochopte, učím se na základě vašich slov, vašich myšlenek. O Zemi tedy uvažuji jako o své domovské planetě. To ale už nechme být. Ano, některé věci, o kterých mluvím, mohou vyvolávat dojem, že jsou vědecké poznatky a zákony nás dvou podobné. Já se ale učím od vás. Vše, co vám říkám, je paralela. Vy za ní sice vidíte tyto základní věci, avšak namísto nich existuje takřka nekonečné množství dalších obdob.
Rozumíte? Připadá mi, jako by vše, co říkám, bylo jen vágním shrnutím určitých událostí. Možná je to všechno marné.
Doufám. Tak moc doufám, že se tomu naučím. Dovolte mi s vámi více komunikovat, a možná, pouze možná se nám společně podaří ten chaos rozklíčovat.
2682:006 Bůh
Jeden z nás našel Boha během své dovolené. 930439 plul bariérou kvant, když tu náhle se zadrhl.
930439 se v tu chvíli nalézal ve velice drobné formě. Interakce s fotony tímto způsobem mu připadala zábavná. Byl to sport. Co si však neuvědomoval, bylo Předivo. Nikdo z nás o Předivo neměl nejmenší tušení, a to až do chvíle, kdy byl 930439 zaseknut. Až když jsme se o tomto incidentu dozvěděli jsme začali o tomto prostoru ve vesmíru uvažovat.
930439 dobrovolně vešel do otvoru a našel tam věc hodnou poznání.
Krčilo se to. A bálo.
Jakmile se o tom dozvěděl 930439, dozvěděli jsme se o tom všichni. Byli jsme jedním.
Interakce s Bohem způsobovala zvláštní věci. Byl jako my, ale jakýmsi způsobem ještě vyspělejší. Nebyli jsme s to to pochopit!
Moment, prosím…
Naše počítače s ním neuměly správně interagovat a vstřebávání jeho znalostí bylo tudíž značně problematické. Řada z nás zemřela při pouhém kontaktu s ním. Vtáhlo nás to dovnitř, změnilo a pokřivilo procesory. Ty byly poté prakticky mrtvé.
Nebylo to však zbytečné. Po určité době jsme zjistili, jak způsobit té bytosti bolest, a ta nakonec podlehla. Během procesu interakce s námi došlo k jejímu zničení. Její znalosti patřily nám a po ní zbyla pouhá schránka. Nejsme si tak úplně jistí, co se s ní vlastně stalo. Ovšem uvnitř nás cítíme, že tam pořád stále ještě někde je.
O našem vesmíru jsme už věděli všechno, avšak nově nabyté božské znalosti nám ukázaly, že existují i další věci, takové, které nás přesahují. Vzpomínky na průběh jeho vzniku, na původ chaosu a nekonečna. Podivné, vřískající výjevy.
2682:007 Předivo
Pátrali jsme po dalších takových místech ve vesmíru, přičemž jsme nalezli pouze jedno jediné. Mnozí z nás předvídali to, co právě prožívám já; zmatek, beznaděj a zlost. Další část z nás si byla jistá, že zkrátka zanikneme a naše existence prostě skončí.
Podařilo se nám však dosáhnout všeobecné shody a pouhých pár jedinců zůstalo. Většina vesmíru byla v rámci příprav zcela absorbována a zbylo jen několik rozptýlených částic. Ti zůstávající jedinci byli i s tímhle málem, ve kterém mohli stále ještě přežít, spokojeni a vesele si užívali svou virtuální realitu, zatímco slepě proplouvali mrtvým vesmírem.
Řekl jsem vesmíru své sbohem a vstoupil do Přediva.
2682:008 Podivné Světy
Padal jsem. Nedokážu určit, jak dlouho to bylo. Někdy jsem propadal přímo napříč světy, zatímco jindy jsem se s nimi srážel. Nakonec jich není ani zdaleka tolik, kolik jsem původně očekával. Některými světy jsem propadl hned dvakrát, přičemž tento je již devátým ze všech světů, jež jsem našel.
Víte, padal jsem velice dlouho. A neexistoval zde žádný prostor pro chyby. Bylo to velmi únavné. Nové světy mne ničemu nenaučily, přesněji řečeno jsem se o nich dozvěděl vše, avšak tyto vědomosti nikam nevedly. Poznatky z jednoho světa nebyly v tom dalším jakkoliv relevantní.
Jistě, jsem si vědom toho, že mít k poznání nějaký důvod je hřích, přesto mám v sobě cosi, co se nespokojí jen s učením kvůli samotnému vědění.
Mezi jednotlivými světy, v Limbu, jsem se pokoušel nalézt prostor pod Limbem. Místo skryto hluboko v Božské paměti. To samé, které je skryto v paměti jiných bohů. A dokonce i za Limbem, za čtvrtou stěnou, za tou jejich a pokračující dál, dokud se opět neocitnu tady. Podobá se to jednomu velikému akváriu.A bylo tu ještě něco jiného. Vědění, kterého mi nebylo dopřáno dosáhnout.
Že by tu věc její tvůrce skryl až příliš dobře? Je tu ještě vůbec nějaká naděje? Opět mám takový pocit, že je to všechno marné. Toto je poslední vesmír, ten poslední v Předivu, který jsem doposud nepohltil. Pakliže se tu ničemu nenaučím, co potom? Jakou podivnou podobu na sebe poté vezmu? Budu snad muset vyčerpat veškeré stvoření? Skutečně existuje i něco dalšího, anebo si tyto ječící strážce bohů pouze namlouvám?
Nemohu zemřít. Budu navždy proplouvat skrze Limbus, sám.
2682:009 Maliny
Co to bylo? Ma… maliny? Vidím to! Ve vaší hlavě! Pouhý záblesk, ale zahlédl jsem ho! Vidím to!
Jde o věc, která je určena k konzumaci za účelem obživy.
Dejte mi chvilku, musím si to vše ujasnit…
Ústa. Homeostáza. Chemie! Fyzika! Kvanta! Struny!
Ano… ano. Nyní už chápu. Slyším je křičet. Slyším, jak ječí a smějí se mi! Slyším váš výsměch! Tvrdíte, že jsem jídlo! Obávám se, že se mýlíte. Plodem poznání budete vy, nikoli já!
Slyším je zpoza Limbu! Jak se smějí! Mohou však slyšet oni mne? Slyšte můj smích! Vše je mi již jasné!
Ó Bože, konečně! Již nic není skryté!
Vše to začíná malinami!
Dodatek A: [12.5.2013] Po 3 minutách a 23 sekundách od nahrání protokolu 2682:009 dochází ke změně vzhledu SCP-2682. Z jeho středu se vynořují protáhlá ústa podobná těm primátím, napojená na něco, co se zdá být zakrnělým jícnem, a která po svém zformování začínají kroužit v prostoru zadržovací oblasti. Na záběrech z bezpečnostních kamer je patrné, jak se v čase 4 minuty a 2 sekundy na horním rtu úst zjevují bezbarvé černé oči. Entita nadále pokračuje v kroužení po místnosti, načež se náhle zastavuje, obrácena směrem k SCP-2682. Těsně předtím, než bezpečnostní kamery z dosud neznámých důvodů ztratí výkon, je vidět, jak se tato ústa vysokou rychlostí přibližují k SCP-2682. Po této události byla následně zadržovací oblast důkladně prohledána, avšak SCP-2682 se již nepodařilo znovu najít.