SCP Nadace

[フレーム]

Když chalífa oznámil, že měl sen ve kterém viděl železnou zeď Dhul-Qarnayna byla narušena Jadžúži a Madžúdži, vyslal mě, abych onu záležitost prošetřil. Vyrazil jsem směrem na sever, na Kavkaz, kde jsem po šesti měsících cesty dorazil k městu Tbilisi. Zde jsem se začal vyptávat na stav železné zdi a nalezl jsem starého Magia, který mi řekl, že železnou zeď viděl a že pořád stála. Nabídnul jsem mu dvanáct dinárů, když mě zavede k železné zdi a on mě bez průpovídek vedl na sever k průsmyku mezi horami ███████ a ████. Tam jsem uviděl železnou zeď a k mé i chalífově úlevě, jsem ji nalezl stále stojící a se stavebními pomůckami Dhul-Qarnayna rozesetými po okolí.

Co mi však připadalo zvláštní, bylo že jsem viděl škrábance od Jadžúžů a Madžúdžů na železné zdi, ale ne samotné Jadžúže a Madžúdže. Když jsem vyjádřil své zmatení Magiovi, pověděl mi, že Jadžúž a Madžúdž leží za železnou zdí. Poté mi položil ruku na rameno a já spatřil hordu Jadžúžů a Madžúdžů linoucí se k nám, zatímco drásali želetnou zeď. Byli tak hrozní jak jsem si je představoval, neboť jejich nahotu nezakrývala ani kůže a jejich dlaně neměly nehty, ale hrůzné drápy.

Za hordou Jadžúž a Madžúdž jsem viděl pouhou devastaci. Všechny stromy a rostliny byly vytrhnuty s kořeny a jediná stvoření, která přežila útok, byli mouchy, červi a švábi. Když jsem si blíže prohlížel uspořádání sil Jadžúže a Madžúdže, uviděl jsem dva muže v maskách oblečené do červených rób podobných římským biskupům, jak seděli nad hordou ve věžích vytvořených z masa. Před nimi stálo masivní čtyřnohé stvoření, jež bylo větší něž pět slonů a mělo pouze kostěný plát místo obličeje. Na jejich povel se zdálo, že ono stvoření vyrazilo proti železné zdi a zadupalo přitom Jadžúže a Madžúdže, kteří mu vstoupili do cesty, načež narazilo hlavou do železné zdi, jež nebyla nárazem nijak poškozena.

Zeptal jsem se Magia, proč Jadžúži a Madžúdži pokračují ve své marné snaze o proniknutí skrz železnou zeď, když by jí mohli podkopat, nebo přes ní přelézt. Odpověděl mi, že tam kde stojí Jadžúž a Madžúdž je zem tvrdší než damašská ocel a nebe je přesně ve výši železné zdi, tak aby ani ten nejmenší hmyz nemohl zeď přeletět. Řekl jsem Magiovi, že jsem viděl dost a on sundal ruku z mého ramene. Jakmile se mi Jadžúž a Madžúdž ztratili z dohledu, řekl mi že chalífa a ostatní vládci všech civilizovaných zemí si musí uvědomit hrozbu Jadžúže a Madžúdže. Někdy přemýšlím nad tím, zda byla má vize znamením od Alláha, nebo pouhý Magiův trik, ale věřím tomu, že jsem nebyl podveden, neboť Alláh je vševědící a vševidoucí a já jsem uzřel jenom to, co již bylo odhaleno.

Všechny civilizované národy nesou v úctě Kýra, milovaného Ahury Mazdy, krále králů, krále Persie, Babylonu, Sumeru, Akkadu a Lýdie! Jeho armáda, v jejíž řadách je stejně mužů jako je kapek vody v Tigridu a Eufratu, vyrazila na Kavkaz, aby se střetla s vetřelci z Adatum. Pod vedením Karasci Yagaha a Karasci Mahaga, daevaskými generály Angra Mainyu,způsobili v našich zemích mnohé nesnáze. Ze začátku je Kýrova armáda zatlačila zpět až k průsmyku █████, ale jejich útoky neměly konce a ani Společníci je nedokázali zadržet. Ve své božské moudrosti se Kýros rozhodl vystavět bariéru, která by daevy a jejich prokleté armády zadržela. Kýros shromáždil nejmoudřejší muže ze všech koutů své říše a vydal se na cestu do Iónie, kde vyhledal pomoc mekhanitských knězů stavitelů. Zatímco Kýrovy armády držely linii, mekhanité zbudovali velkou zeď z železných kvádrů a zalili jí vrstvou posvěcené mosazi, aby byli Karasci Yagaha, Karasci Mahaga a jejich armády uzavřeni pryč od lidstva v říši druj na věky věků.