Info
Originál: https://scp-wiki.wikidot.com/scp-1454
Autor: Smapti Smapti
Překladatel: AiryPatotie AiryPatotie
[フレーム]
Objekt #: SCP-1454
Třída Objektu: Safe
Speciální Zadržovací Procedury: Každý příslušník SCP-1454 musí být ubytován ve standartní cele určené k zadržení humanoidních SCP entit třídy Safe. Dále musí být uplatněny obvyklá pravidla a regulace týkající se zadržování humanoidů. Za předpokladu dobrého chování bude SCP-1454 dovolen, výměnou za plnění podřadných úkonů nesouvisejících se zadržováním SCP, přístup ke schválené četbě a rekreaci.
Přímý či nepřímý kontakt mezi sebou s výjimkou testování je všem jedincům SCP-1454 zakázán. Pozorovací procesy hlídající SCP-1454 musí být v případě vystavení jednoho ze subjektů operaci, zkoumání, či jinak život ohrožujícímu nebezpečí přepnuty do pohotovostního režimu. Použití amnestik na jakékoliv SCP-1454 by se mělo vyhnout s výjimkou toho, že by se jednalo o poslední možnost.
Popis: SCP-1454 sestává ze čtyř lidských mužů, označených dále jako SCP-1454-1 až SCP-1454-4, z čehož každému bylo v době příchodu do Nadační péče v roce 20██ 36 let. Všichni čtyři jsou v dobrém zdravotním stavu a nevykazují žádné tělesné abnormality neobvyklé pro jedince jejich věku. Testy DNA odhalily, že jedinci tvořící SCP-1454 jsou, podobně jako jednovaječná čtyřčata, geneticky identičtí.
Příslušníci SCP-1454 disponují sdílenou pamětí - každý z SCP-1454 má plný přístup ke vzpomínkám ostatních jedinců a je si neustále vědom toho, co další tři jednotlivci provádí, či cítí. Způsob, jakým mezi sebou členi SCP-1454 přenáší jednotlivé myšlenky je neznámý. Pokusy o zablokování sdílení myšlenek za využití elektrického pole, pevných bariér, halucinogenních látek, zvětšení vzdálenosti mezi jednotlivými subjekty, či [VYMAZÁNO] se projevilo jako neúčinné. Podání amnestik jednomu z jedinců SCP-1454 ovlivní vzpomínky jak samotného jedince, tak i zbylé tři subjekty. Všichni čtyři jedinci SCP-1454 jednají nezávisle na sobě. Navzdory sdílené paměti, kterou disponuje SCP-1454, nebyly zachyceny žádné poznatky prokazující "skupinovou mysl" či "kolektivní vědomí". Jednotlivci neprojevili žádnou schopnost ovládat vědomě toho druhého.
Všem čtyřem jedincům SCP-1454 byla diagnostikována jedinečná psychologická porucha související s jejich společným duševním stavem. Ani jeden z příslušníků SCP-1454 si není vědom existence dalších tří, jemu identických lidských osob sdílející jednu a tu samou mysl, přičemž si je jistý, že osobně prožil vše, co si pamatuje. Každý z příslušníku SCP-1454 je toho přesvědčení, že takový stav mysli je pro lidské bytosti zcela normální, na což poukazuje i fakt, že během výslechů na něj ani jeden z příslušníků SCP-1454 nepohlížel jako na neobvyklý, a ani nepovažoval za důležité jakkoliv vysvětlit či objasnit, jak je možné, že má několik souběžných, či protichůdných souborů vzpomínek. Ve chvíli, kdy jsou do jedné místnosti přivedeni 2 nebo více jedinců SCP-1454, nebude ani jeden z nich schopen poznat, že osoba, jenž před ním stojí je duplikát jeho samého, a po chvíli začne být extrémně zmatený a rozrušený, což ve většině případů vede k fyzickému napadení.
SCP-1454 bylo Nadací objeveno v roce 20██, když všechny čtyři osoby, které ho tvoří současně vyhrožovaly, že spáchají sebevraždu skokem z oken čtyř různých výškových budov v centu města ███████, ██. Prozkoumáním vládních záznamů bylo odhaleno, že jedinci, kteří se všichni představili pod jménem "Eric ███████", žili a pracovali v oblasti ███████. Všichni čtyři vlastnili identické řidičské průkazy, karty sociálního zabezpečení a každý rok uváděli daňová přiznání, na nichž uváděli příjmy z pěti zdrojů. Ve spojení s tímto jménem byl nalezen jeden rodný list, pět domů, sedm automobilů, šest vysokoškolských titulů a sedm oddacích listů. Dále byl v souvislosti s tímto jménem nalezen i jeden list úmrtní, patřící jedinci, který zahynul dva dny před nalezením SCP-1454 na důsledky dopravní nehody pod vlivem alkoholu.
Dodatky:
Vyslýchaný: SCP-1454-1
Vyslýchající: Dr. ██████
<Začátek Záznamu, ██/██/20██, 12:37>
Dr. ██████ : Dobré odpoledne, SCP-1454-1. Jak se dnes cítíte?
SCP-1454-1:Dobře, děkuji. A prosím, říkejte mi Ericu,
Dr. ██████ : Pokud jinak nedáte. S dovolením bych se vás rád zeptal na pár otázek. Čím jste se živil, než jste se dostal do naší péče?
SCP-1454-1: Byl jsem právník v [VYMAZÁNO], odborník na komunikaci s médii na [VYMAZÁNO], fotograf na volné noze, šéfredaktor v [VYMAZÁNO] a vlastnil jsem malý řetězec restaurací s mořskými plody v metropolitní oblasti ███████.
Dr. ██████ : V jakém pořadí jste tyto zastával?
SCP-1454-1: Všechny naráz.
Dr. ██████ : Chápu. Kolik hodin týdně jste strávil prací?
SCP-1454-1: To záleželo na pracovním náporu… minimálně tak 195, ale byly chvíle, kdy jsem dělal i 280 hodin týdně.
Dr. ██████ : Jste si vědom toho, že celý týden má pouze 168 hodin, Ericu?
SCP-1454-1: Samozřejmě, že jsem. Dle mého mám docela dost vysokoškolských titulů na to, abych nevěděl něco tak banálního.
Dr. ██████ : Jak jste byl tedy v tom případě schopen odpracovat více hodin týdně, než jich v samotném týdnu je?
SCP-1454-1: Někdy, jsem musel pracovat na tom, abych dal do pucu účetnictví i když jsem zrovna spal, nebo byl na dovolené.
Dr. ██████ : Jak jste mohl pracovat, když jste spal?
SCP-1454-1: Nedělaj to tak všichni?
<Konec Záznamu>
Vyslýchaný: SCP-1454-2
Vyslýchající: Dr. ██████
Footnote: SCP-1454-2 před tímto výslechem Dr. ██████ nikdy nevidělo, ani jím nebylo vyslýcháno.
<Začátek Záznamu, ██/██/20██>, 9:48
Dr. ██████: Dobré ráno, SCP-1454-2.
SCP-1454-2: Rád vás zase vidím, doktore. A jak jsem říkal předtím, rád bych, abyste mi říkal Ericu.
Dr. ██████: Dobrá, Ericu. Jak se vám poslední dobou daří?
SCP-1454-2: Skvěle. Právě teď vyspávám, dávám si snídani a čtu parádní knihu o [VYMAZÁNO].
Dr. ██████: Vskutku. Rád bych vám položil pár otázek o vašem dětství.
SCP-1454-2: Do toho.
Dr. ██████: Měl jste nějaké bratry nebo sestry?
SCP-1454-2: Ne, ale po domu se vždycky potloukaly ty další děti. Nevím, proč je mí rodiče vždycky pustili dovnitř - pořád ke mně byly tak zlí. Hlavně ve škole.
Dr. ██████: Jak to?
SCP-1454-2: Znáte to, jak se někdy malé děti navzájem opičí, a dělají si tak ze sebe legraci. Opakují všechno co řeknete, oblékají se jako vy, a dokonce se tak i chovají? To mi dělali furt. Zašli dokonce tak daleko, že začali ostatním lidem říkat, že oni jsou ti skuteční, a já jsem jen kopírák.
Nevím, proč to dělali - ale nemyslím, že se měli vzájemně nějak moc rádi.
Dr. ██████: Řekl jste o tom někdy rodičům? Nebo někomu z učitelů?
SCP-1454-2: Ti to nikdy nijak moc neřešili. Buď se mi vysmáli, anebo se na mě jen dívali s nepochopením v obličeji. To proto jsem většinu času strávil v mých ložnicích; abych byl od nich co nejdál.
Dr. ██████: Kolik jste měl tehdy ložnic?
SCP-1454-2: Pět, jako všichni.
Dr. ██████: Raději změníme téma. Kdo byla vaše první středoškolská láska?
SCP-1454-2: Cindy, Mary, Emma, Kate a Jane.
Dr. ██████: Ptal jsem se vás na vaši první lásku, Ericu. Která z nich byla první?
SCP-1454-2: Kate, aspoň myslím. Ale s těma dalšíma jsem taky randil. Kolik jste měl vy přítelkyň?
Dr. ██████: Teď se bavíme o vás, Ericu.
SCP-1454-2: Omlouvám se.
Dr. ██████: Oženil jste se s některou z nich?
SCP-1454-2: Ne, se všema jsem se rozešel. Stalo se to vlastně v jednu a tu samou noc.
Dr. ██████: Jakpak to?
SCP-1454-2: Všechny jsem je pozval na maturitní ples. Měl jste nás všech šest vidět, byli to jako z pohádky. Ale to jsem vám ještě neřekl tu nejhorší věc na tom všem. Pamatujete si ty děti, o kterých jsem vám říkal? Oni je pozvali taky!
Dr. ██████: Mohl byste to prosím blíže vysvětlit?
SCP-1454-2: No, šel jsem Kate pro nějakou tu skleničku punče, a v tu chvíli, kdy jsem zrovna tancoval se Cindy jsem se ohlídl, a viděl jsem, jak se jeden z nich líbá s Emmou. Tak jsem přišel k němu, abych mu do obličeje vmetl své rozhořčení, pokud mi rozumíte, když v tom se on po mě začal zase opičit, přesně tak, jako když jsme byli malí, a začal najednou všem říkat, že to já jsem ten, co ukradl jeho partnerky! A potom si všimnu toho, že ten další drží Mary kolem ramen…tu noc jsem dostal pěkně na prdel, ale zato jsem jim rozdal tolik, kolik jsem toho od nich schytal.
<Konec Záznamu>
Vyslýchaný: SCP-1454-3
Vyslýchající: Dr. ██████
<Začátek Záznamu, ██/██/20██, 18:38>
Dr. ██████: Dobrý večer, SCP-1454-3. Jak se vám vede?
SCP-1454-3: Nemohlo by být líp, právě si ve svém pokoji dávám tři výtečné večeře. A pořád se jmenuju Eric.
Dr. ██████: Rád bych s vámi mluvil o dni, kdy jste byl námi zadržen, Ericu. Proč jste tehdy vylezl na tu římsu?
SCP-1454-3: No, byl jsem trochu naštvaný z toho, že jsem umřel.
Dr. ██████: Prosím?
SCP-1454-3: Jen pár dní předtím jsem umřel a bylo toho na mě prostě moc.
Dr. ██████: Ale nejste přece mrtvý.
SCP-1454-3: Ale samozřejmě, že jsem. Pamatuji si to, jako by to bylo včera.
Dr. ██████: Upřesněte to, prosím.
SCP-1454-3:Zrovna jsem jel domů z kanceláře, když v tom to auto z protisměru zabočilo a čelně to do mě napralo. Bezpečnostní pás se mi v tom nárazu přetrhl, takže jsem proletěl čelním sklem a přistál obličejem přímo na asfalt. Nemohl jsem se ani hnout a velmi rychle se pode mnou tvořila kaluž krve. Po chvíli na místo přijeli záchranáři a začali mluvit o tom, že jsem v šoku a že mě musí ihned převézt na pohotovost, protože jsem začínal kolabovat a potom jsem umřel.
Dr. ██████: Rozumím. Co se stalo potom?
SCP-1454-3: Byl jsem z toho pěkně naštvanej. Hned po tom, co se to stalo jsem zavolal svým ženám, ale nezdálo se, že by mi zrovna rozuměli. Tak jsem odešel z práce dřív, zrušil večeři s mou novou přítelkyní a nasedl na první letadlo z Detroitu, jen abych mohl být s nimi.
Dr. ██████: Co následovalo další den?
SCP-1454-3: Šel jsem do prací, kde se všichni tvářili, jako by právě viděli ducha. Tvrdili mi, že ve zprávách slyšeli o mé smrti. Taky jsem tu reportáž viděl, ale tak jako tak nechápu, proč z toho všichni dělali takovou vědu. Každý přece dřív nebo později zemře poprvé, nebo snad ne? Dokonce mi řekli, že už plánovali pohřeb.
Dr. ██████: Účastnil jste se ho?
SCP-1454-3: Ale jistě. Vzal jsem si na sebe své nejlepší černé obleky a spolu s ženami jsem vyrazil. Ale to, co jsem tam uviděl, mě doopravdy rozpálilo do běla.
Dr. ██████: Co tím myslíte?
SCP-1454-3: V tý rakvi jsem vůbec neležel já! Byl tam jeden z těch kreténů! Dokonce i tam, na mém pohřbu, si pořád mysleli, že je nějakým způsobem vtipné umřít a lehnout si tam místo mě jen proto, aby mě vytočili! Pokoušel jsem se to vysvětlit mým ženám, ale…
Dr. ██████: …Ale?
SCP-1454-3: Byli tam i ti další. A všichni na mě pokřikovali "Nech mé ženy na pokoji!" Jako bych snad nepoznával své vlastní manželky? Tehdy jsem toho měl už dost. Sebral jsem se a řekl si, že když mě ti zmetci nenechají na pokoji ani na mém vlastním pohřbu, možná že by mě nechali být, kdybych to celé prostě ukončil.
<Konec Záznamu>