Info
Originál: http://scp-wiki.net/scp-143
Autor: Lt Masipag Lt Masipag
Překladatel: Marecheck Marecheck
[フレーム]
Objekt #: SCP-143
Třída Objektu: Euclid
Speciální Zadržovací Procedury: SCP-143 je zadržené v údolí přilehlém k Bio-Výzkumné Zóně-12, o ploše asi 2 km2 . Na území obklopující SCP-143 do vzdálenosti 20 km a všechny okolní kopce, ze kterých je možné objekt spatřit je zakázán přístup veřejnosti. SCP-143 musí být pravidelně zaléváno rozsáhlým zavlažovacím systémem dvakrát denně, pokud již nebylo zalito místními srážkami. Personálu bez bezpečnostní prověrky Úrovně 4 není dovoleno přibližovat se k objektu a zaměstnancům se nedoporučuje dotýkat se SCP-143 nebo stát pod nimi bez vhodného ochranného vybavení. Je důležité, aby nikdo nevstupoval do zadržovací oblasti v době opadávání SCP-143, avšak po skončení opadávání je dovolen sběr okvětních lístků pro účely testování (viz Záznam Experimentů SCP-143).
Popis: SCP-143 je sad asi 300 stromů jedinečného druhu. Tyto stromy jsou vzhledově podobné Prunus x Yedoensis (japonské Sakuře) nebo rozkvetlým třešním. Nevytvářejí plody a jediný známý způsob jejich rozmnožování je pomocí zakořenění kořenového řízku ze staršího stromu.
Okvětní lístky jsou světle růžové barvy, trochu průhledné a svým povrchem připomínají hladké sklo. S těmito lístky se musí zacházet velmi opatrně, jelikož jejich hrany jsou velice ostré a jsou schopny krájet maso.
Dřevo a kůra jsou světle šedé barvy s texturou jaká se dá od dřeva očekávat, avšak jeho povrch je velmi jemný.
Okvětní lístky i dřevo těchto stromů je však mnohem tvrdší než většina přírodních či člověkem vytvořených substancí, při Brinnelově zkoušce tvrdosti dosahují kolem 5000 HB a jsou schopny vydržet teploty o velikosti přibližně 1800° C. I přesto že jsou přibližně o 15% lehčí než hliník, tak jejich tržná délka je delší než u titanu. Navzdory své tvrdosti je dřevo dobře ohebné a pružné, tak jako většina dřev.
S oběma se dá velmi obtížně zacházet kvůli svým vlastnostem, avšak při teplotách nad 1500°C se dají jejich jednotlivé kusy spojit dohromady. Dá se z nich vyrobit skvělá zbroj, štíty a zbraně. Kvůli pomalému růstu těchto stromů se dřevo získává pomalu, avšak listy jsou shazovány pravidelně dvakrát za rok.
Dodatek 143-1: Tyto stromy vyrostly již v rukách Nadace ze sazenic získaných z mateřské rostliny nacházející se v prefektuře Nara v Japonsku roku 1905. Mateřské rostliny patří rodině tradičních zbrojířů, kteří tvrdí, že jsou potomky legendárního výrobce mečů Amakuniho. Původní stromy označovali jako "Jinki no Kodachi" (刃木の木立), neboli "Háj Ostrých Stromů". Od nich získala Nadace informace o způsobech jak zpracovat dřevo a lístky a vyrobit z nich užitečné nástroje..
Původní stromy jsou stále v Japonsku opečovávány stejnou rodinou, avšak jsou majetkem Japonské vlády. Vláda však popírá existenci těchto stromů a jakékoliv produkty vyrobené z nich jsou uchovávány v Japonsku.
Dokument 143-A: Dnes jsme kvůli stočtyřicettrojce ztratili hned tři pracovníky. Měli za úkol sebrat listy, které spadly na zem přechozí den, když se zničehonic zvedl vítr, který listy shodil ze stromů a rozfoukal je všude kolem. Celý den pak zůstalo větrno. Poslal bych tam úklidovou četu, ale je pořád větrno a ty zvláštní listy pořád padají. Za několik dnů, až přestane foukat vítr, tak uklidíme ostatky personálu.