[フレーム]
[フレーム]
[フレーム]
[フレーム]
AMOGUSCON - Opice
Slova od Airyho: lubrikant, sponka
Slova od Utyho: plameňák, podpatek
Slova od Sary: zdivo, cecil
Cecil si promnul oči. Stále byla tma. Zjistil, že se probudil ve sklepě.
Starý dobrý sklep, pomyslel si.
Sáhnul levou rukou po lampičce.
Všude kolem něj byl nepořádek. Vypadalo to tu jak v nějakém feťáckém skvotu.
Prázdné láhve alkoholu, cigára, použité kondomy, použitý lubrikant a jehly.
Slízaná omítka odkrývala zdivo na stěně.
"Co se sakra včera stalo?" řekl Cecil ranním chraplákem.
Snažil se si vzpomenout co vlastně včera dělal, ale v tu chvíli si všimnul jak z pod deky trčí noha s nasazeným podpatkem. Chvíli přemýšlel zda jednoduše neopustí místnost a hodí to za hlavu - rychle si to rozmyslel.
Deku vzal za cíp a rychlým škubnutím odhalil polonahou ženu. Docela si ji i pamatoval.
Brunetka s dlouhými vlasy až na zadek, tipoval ji 18- 24, na sobě měla černý top, růžové kalhotky a černé podpatky.
Včera ho buď ona nebo on ji dovedl domů.
Nechal ji spát. Vzal klíče, poslední cigaretu si dal rovnou do pusy, peněženku a šel pryč. Tady se nedalo dejchat.
Kolíbavým krokem se dostal ze sklepa na chodbu baráku. Zkontroloval schránku, vyndal složenku
zase účet za elektriku, tiše si stěžoval. Zároveň si však všimnul papíru, který byl připnut sponkou.
Stálo na něm: "Upomínka"
Nechal to pro teď být a vyšel ven. Měl dva úkoly pro dnešní den: Koupit cigára a najít Jardu. Jarda přece jen taky byl s ním včera večer, snad mu pomůže vzpomenout si.
Najít trafiku nebylo těžké. Čas najít Jardu.
Jarda byl místní štamgasta vlastně všech barů, hospod a jiných podniků. Prvně obešel nonstopáče, cestou se zastavil v kavárně na kafe, poté pokračoval v těch více zjevnějších místech - do Díry. Stejně si musel vyzvednout zastavenou občanku.
Měl oblíbený průchod, který vedl na záchodky Žižkovské Díry. Vždy si myslel, že obsluha bude už za tu dobu zvyklá když někdo vejde do hlavní místnosti jinak než hlavním vchodem. I tak se vždy někdo za barem zhrozí.
"Cecile! Ty magore!… Co tu chceš tak brzo?"
"Sorry, jdu si pro svou ob-", navalilo se mu při tolika slovech, "čanku… Nechal jsem si ji zastavit včera…"
Barman se na něj podezíravě podíval, následně mu podal občanku.
"A hele, nevíš kde je Jarda?"
"Jo, máš štěstí, nikam neodešel. Magor usnul poblitej na záchodech." , odpověděl Barman.
Cecil na nic nečekal a vydal se zpět na záchody odkud právě vyšel.
"JAAARDOOOO!" zařval Cecil.
Otevřel dveře kabinky. Na Cecila se vrhnul smrad zvratků a krve. Jarda tam ležel, nehybně, zachumlanej ve splasklým nafukovacím plameňákovi. Sáhnul mu na krk a zklamaně zatřásl hlavou.
"ty magore…. proč zrovna tebe musel někdo seknout…"
Cecil opustil Žižkovskou Díru hlavním vchodem. Neohlížel se. Jardu tam nechal, jako ten co ho viděl naposled. Samotného a teď už v pokoji.