Československé řády a vyznamenání – Czech Medals and Orders Society
Řád bílého lva ČSR - kolana řádu
Kolana Řádu Bílého lva je nejkrásnější a bezporu nejmajestátnější československé vyznamenání. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat . Současně patří, s ohledem na počet udělení a okruh příjemcům k nejvzácnějším dekoracím vůbec.
Přiznejme si, přátelé, většina z nás kolanu viděla pouze v knížkách, za sklem ve Vojenském historickém muzeu nebo na výstavách (Výstava řádů prezidentů republiky, Krása evropské faleristiky, Výstava Řádů a vyznamenání v Muzeu J.A. Komenského v Uherském Brodu). Kolik z nás mělo možnost se jí dotknout či si snad prohlédnout zblízka provedení jednotlivých článků či dokonce značku výrobce na jejím rubu? Odpověď zní – „velmi málo".
Doplnění Řádu Bílého lva o řetěz proběhlo dodatečně v roce 1924. Řetěz jako součást I. třídy mohl být udělen buď současně s ostatními znaky I. třídy nebo později zvláště a to především hlavám cizích států a v mimořádně pozoruhodných případech i jiným příslušníkům cizích států. Udělením řetězu byla zdůrazněna zvláštní pocta při udělení řádu vyhrazená hlavám a představitelům států.
Řetěz sestával z dvaceti článků spojených navzájem na obvodě řetězu vždy dvěma řetízky. Ve středu byl článek závěsový, tvořící monogram z iniciálek "ČSR", po obou jeho stranách se střídaly články, na nichž je lev ze státního znaku, s články z iniciálek "ČSR". Článků se lvem je deset, článků s monogramem "ČSR" spolu s článkem závěsovým taktéž deset.
Článek závěsový určený k zavěšování řádového odznaku má celkem tvar pravidelného lichoběžníku. Je vyplněn monogramem "ČSR" v bílém smaltu se zlatou facetovou obrubou, podloženým vzdušnou ratolestí vavřínu, smaragdově zeleně smaltovanou. Okraje a zadní strana článku jsou zlaté, leštěné. Síla článku je 2 mm. Článek je na zadní straně opatřen záponkou k zavěšení řádového odznaku.
Článek se lvem má podobu čtverce o základně 24 mm dlouhé. Ve středu je připevněn na červeně smaltované desce, vroubené zlatým kruhem o průměru 18 mm, stříbrný lev ze státního znaku. Kolem desky je vyřezávaný zlatý nápis "Pravda vítězí", dělený dvěma lípovými listy a zevně vroubený zlatým kruhem o průměru 24 mm. Rohy článku jsou vyplněny vzdušnou lípovou ozdobou, rovněž zlatou. Okraje a zadní strana článků jsou zlaté, leštěné; síla článku je 2 mm.
Článek s iniciálkami "ČSR" má tvar pravidelného lichoběžníku, jehož základna tvoří část zevního obvodu řetězu. Utvořen je zlatým plastickým monogramem "ČSR" s lesklou facetou, podloženým vzdušnou zlatou vavřínovou ratolestí. Okraje a zadní strana hladká, zlatá. Síla článku 2 mm.
Spojovací řetízky jsou zlaté a skládají se ze tří čtyřhranných článků s otupenými rohy, na přední straně plastických, lesklých, na zadní straně plochých. Články jsou navzájem spojeny oválovými zdobenými kroužky a s články řetězu zdobenými kroužky připájenými na tyto články.
V souvislosti se změnou názvu státu v roce 1961 došlo i u řetězu k drobným úpravám, kdy iniciálky„ČSR" byly nahrazeny „ČSSR", a použit byl nový lev ze státního znaku (bez koruny na hlavě a s pavézou na prsou namísto původního štítku se slovenským dvojkřížem).
Kolany byly udělovány (alespoň po r. 1961) v šestihranných rudých etujích bez státního znaku (narozdíl od etují k ostatním řádovým odznakům). Zajímavé je, že jednotlivé kolany měly rozdílné průměry, takže i vybrání v etujích byly přizpůsobovány jednotlivým řetězům, t.j. vyráběny kus od kusu.
Snímky kolany (model do roku 1960) z výstavy Krása evropské faleristiky v roce 2009:
Řád bílého lva ČSR - kolana řáduŘád bílého lva ČSR - detail kolany
Snímky kolany (model po roce 1961) z výstavy Krása evropské faleristiky v roce 2009:
Řád bílého lva ČSSR - kolana řáduŘád bílého lva ČSSR - detail kolany
Snímky kolany (model po r. 1961) z výstavy Československé řády a vyznamenání v Muzeu J.A. Komenského v Uherském Brodu (2009-2010):
Řád bílého lva ČSSR - kolana řádu
Řád bílého lva ČSSR - detail kolany
Řetězy k československým Řádům Bílého lva jsou prostě nádherné. Současný model Řádu Bílého lva České republiky už není to pravé “řetězové”, i když může to být samozřejmě věc názoru. Inu, posuďte sami:
Snímky kolany (model po roce 1993) z výstavy Krása evropské faleristiky v roce 2009:
Řád bílého lva ČR - kolana řáduŘád bílého lva ČR - detail kolany
Díky ochotě spolupracovníků Archivu Kanceláře prezidenta Republiky a zejména díky laskavé spolupráci vedoucího archivu pana PhDr. Pavla Zemana, kterému autor touto cestou ještě jednou srdečně děkuje, je možné zpřístupnit seznam nositelů řetězů Řádu Bílého lva od r. 1924 do současnosti:
č. | nositel kolany Řádu Bílého lva | uděleno |
---|---|---|
1 | jugoslávský král Alexander I. Karadordevic | 1925 |
2 | italský král Viktor Emanuel III. | 1925 |
3 | rumunský král Ferdinand I. (Ferdinand Viktor Albert Maria Gennaro di Savoio) | 1925 |
4 | belgický král Albert I. (Albert Leopold Clément Marie Meinrad) | 1925 |
5 | japonský císař Hirohito | 1928 |
6 | rumunský král Carol II. | 1935 |
7 | Christian X. (Christian Carl Frederik Albert Alexander Vilhelm), král dánský a islandský | 1933 |
8 | polský prezident Stanislav Wojciechowski | 1926 |
9 | rakouský prezident Michael Hainisch | 1926 |
10 | egyptský král Fuad I. | 1928 |
11 | nizozemská královna Vilemína (Wilhemina Helena Pauline Maria van Oranje-Nassau) | 1929 |
12 | litevský prezident Antanas Smetona | 1931 |
13 | finský prezident Pehr Evind Svinhufvud af Qvalstad | 1932 |
14 | estonský prezident Konstantin Päts | 1934 |
15 | lotyšský prezident Alberts Kviesis | 1932 |
16 | portugalský prezident António Óscar de Fragoso Carmona | 1933 |
17 | belgický král Leopold III. (Léopold Philippe Charles Albert Meinrad Hubertus Marie Miguel) | 1935 |
18 | španělský prezident Niceto Alcalá Zamora y Torres | 1925 |
19 | iránský šah Rezá Šáh Pahlaví | 1935 |
20 | Pavel Karadordevic, první člen regentské rady království Jugoslávie | 1936 |
21 | uruguayský prezident Dr. Gabriel Terra Leivas | 1937 |
22 | mexický prezident Lázaro Cárdenas del Río | 1937 |
23 | lotyšský prezident Dr. Kāris Ulmanis | 1937 |
24 | norský král Haakon VII. (Christian Frederik Carl Georg Valdemar Axel | 1937 |
25 | švédský král Gustav V. (Oscar Gustav Adolf) | 1937 |
26 | egyptský a súdánský král Faruk I. | 1937 |
27 | jugoslávský král Petr II. Karadordevic | 1937 |
28 | iránský šáh Muhammad Rezá Šáh Pahlaví Árjamehr | 1943 |
29 | Josif Visarionovič Stalin, generální tajemník ÚV KSSS | 1945 |
30 | čínský prezident Čankajšek | 1946 |
31 | Norodom Sihanuk, hlava státu (místo titulu krále) Království Kambodža | 1960 |
32 | prezident Německé demokratické republiky Wilhelm Pieck | 1960 |
33 | indonéský prezident Dr. Achmed Sukárno (Kusno Sosrodihardjo) | 1956 |
34 | etiopský císař Haile Seassie I. | 1959 |
35 | Ahmed Sékou Touré | 1959 |
36 | ghanský prezident Kwame Nkrumah | 1961 |
37 | kubánský prezident Osvaldo Dorticós Torrado | 1961 |
38 | prezident republiky Mali, Modibo Keita | 1962 |
39 | Nikita Sergejevič Chruščov, generální tajemník ÚV KSSS a předseda rady ministrů SSSR | 1964 |
40 | alžírský prezident Mohamed Ahmed ben Bella (Muhammad Ahmad Bin Balla) | 1964 |
41 | jugoslávský prezident Josip Broz Tito | 1964 |
42 | egyptský prezident Gamál Abd an-Násir | 1966 |
43 | íránský šáh Muhammad Rezá Šáh Pahlaví Árjamehr | 1967 |
44 | předseda Státní rady Německé demokratické republiky Walter Ulbricht | 1968 |
45 | finský prezident Urho Kaleva Kekkonen | 1969 |
46 | předseda prezidia Nejvyššího sovětu SSSR Nikolaj Viktorovič Podgornyj | 1970 |
47 | předseda Rady ministrů SSSR Alexej Nikolajevič Kosygin | 1970 |
48 | afghánský král Muhammad Záhir Šáh | 1970 |
49 | Todor Živkov, generální tajemník Bulharské komunistické strany a předseda Státní rady Bulharské republiky | 1972 |
50 | Fidel Castro, předseda kubánské vlády | 1972 |
51 | Leonid Iljič Brežněv, generální tajemník Ústředního výboru KSSS | 1973 |
52 | předseda vlády Mongolské lidové republiky Jumdžágín Cedenbal | 1973 |
53 | prezident Korejské lidově demokratické republiky Kim Ir Sen | 1973 |
54 | předseda Státní rady Polské lidové republiky Henryk Jabłoński | 1973 |
55 | syrský prezident Háfiz al-Asád | 1975 |
56 | íránský šáh Muhammad Rezá Šáh Pahlaví Árjamehr | 1977 |
57 | íránská císařovka Farah Páhlaví | 1977 |
58 | Muammar Kaddáfí, generální tajemník Všeobecného lidového kongresu Libye | 1978 |
59 | kyperský prezident Spyros Kyprianu | 1980 |
60 | alžírský prezident Benžedid Šadlí | 1984 |
61 | finský prezident Mauno Henrik Koivisto | 1987 |
62 | etiopský prezident Mauno Haile Mariam | 1987 |
63 | Erich Honecker, generální tajemník Jednotné socialistické strany Německa a předseda Státní rady Německé demokratické republiky | 1987 |
64 | Nicolae Andruță Ceauşescu, generální tajemník Komunistické strany Rumunska a rumunský prezident | 1987 |
65 | Raif Dizdarevič, předseda Prezidia Socialistické federativní republiky Jugoslávie | 1989 |
66 | Jásir Arafat (Mohammed Yaser Abdel Rahman Raouf Arafat al-Qudwa al-Husseini), předseda Organizace pro osvobození Palestiny | 1989 |
67 | francouzský prezident Francois Mitterand | 1990 |
68 | dar Národnímu muzeu | 1995 |
69 | španělský král Juan Carlos I. (Juan Carlos Alfonso Victor María de Borbón-Dos Sicilias) | 1995 |
70 | anglická královna Alžběta II. | 1996 |
71 | izraelský prezident Ezer Weizman | 1996 |
72 | francouzský prezident Jacques Chirac | 1997 |
73 | americký prezident William „Bill" Jefferson Clinton | 1998 |
74 | německý prezident Johannes Rau | 2000 |
75 | český prezident Václav Havel | 2003 |
76 | polský prezident Aleksander Kwasniewsky | 2004 |
77 | rakouský prezident Heinz Fischer | 2009 |
78 | polský prezident Lech Aleksander Kaczyński | 2010 |
Seznam je do značné míry odrazem politického vývoje státu a jeho zahraničně-politické orientace. Množství diktátorů, zločinců a teroristů (Jásir Arafat v r. 1989) je zarážející.
Přehled zahrnuje jak období Československa tak i samostatné České republiky. Z přehledu vyplývá, že v letech 1925 – 1960 bylo uděleno 35 řetězů, v letech 1961-1990 celkem 33 řetězů a 34. byl darován Národnímu muzeu. Zde již má autor těchto stránek předběžně přislíbenu ) možnost pořízení fotodokumentace kolany. S ohledem na plánovanou rekonstrukci a stěhování v muzeu se však tato možnost naskytne až počátkem příštího roku.
Počty udělení a okruh nositelů (představitelé a hlavy cizích států) činí kolanu Řádu bílého lva pro soukromé subjekty a sběratele prakticky nedostupnou a to jak cenově tak i fakticky. Přesto je autorovi známo, že v České republice by se v soukromých sbírkách mělo nacházet několik málo exemplářů řetězů Řádu bílého lva. Jeden z nich je zachycen na níže uvedeném snímku (model ČSSR). Foto nepřekypuje kvalitou, ale lepší prostě není:
Řád bílého lva ČSSR - kolana řádu
[…] “Kolana Řádu Bílého lva aneb hlavy států v řetězech” (auf Tschechisch), Tschechische Gesellschaft für Medaillen und Orden. Abgerufen […]