ČSSD | News in English

Proč Britové jezdili do komunistického Brna?

Na otázku odpovídá výstava Paprsky svobody: britská podpora brněnského disentu v 80. letech 20. století, která probíhá od 15. října 2025 do 19. dubna 2026 v nejstarších historických Mramorových sálech Moravského zemského muzea. Kurátorky Romana Dominika Hrbatová, Marta Mrázová a Petra Pichlová (Oddělení dějin kultury antitotalitního zaměření) představují veřejnosti méně známý příběh solidarity mezi britskými intelektuály a aktéry kulturním podhoubí v Brně v období normalizace a ukazují, že disent nepůsobil pouze v hlavním městě.

Paprsky svobody představují unikátní pohled na spolupráci, jejíž kořeny sahají až do roku 1980, kdy v Oxfordu vznikla organizace Jan Hus Educational Foundation. Ta se zaměřovala na systematickou pomoc československému disentu – nejen materiální, ale především intelektuální. Rozvíjela se od roku 1981, kdy se poprvé setkali britský filozof Roger Scruton a disident Jiří Müller. Společně s Petrem Oslzlým vytvořili důmyslný konspirační systém, který umožnil nepřerušenou výměnu myšlenek a podpory až do sametové revoluce. V prosinci 1984 se v domácnosti manželů Oslzlých uskutečnil první bytový seminář – forma neoficiálního vzdělávání, která umožňovala vytvářet „ostrůvek svobody“ pro svobodnou a necenzurovanou výměnu názorů a dialog. Atmosféra tehdejších bytových seminářů byla plná intelektuálního napětí, ale i lidské sounáležitosti. Britští akademici riskovali, aby mohli předávat své znalosti a podporu lidem, kteří byli jinak umlčováni. Vedle přednášek se Britové podíleli i na šíření samizdatu, organizovali videoprojekce zakázaných či nedostupných zahraničních filmů a podporovali nezávislé umělce v oblasti hudby i výtvarného umění. Velkou roli sehrál i Anglický klub i spolupráce s britskými kolegy v oblasti ekologie.

Výstava se zaměřuje na období pěti let druhé poloviny 80. let a představuje konkrétní oblasti, kde britská pomoc sehrála klíčovou roli. Vystavené dokumenty, fotografie a audiovizuální materiály přibližují nejen samotné semináře, ale i širší kontext tehdejšího disentu a jak důležitá byla mezinárodní spolupráce pro přežití svobodného myšlení v nesvobodné době. Paprsky svobody dokládají, že i v temných časech mohou vznikat světla naděje. Ostatně slovo svoboda bylo nejčastěji skloňované během slavnostní vernisáže a proběhla za přítomnosti většiny, dosud žijících, aktérů.

Návštěvníci výstavy se seznámí s osobnostmi, které sehrály klíčovou roli v utváření této neformální vzdělávací sítě. Kromě historických faktů nabízí výstava i reflexi nad tím, jaké formy solidarity jsou možné dnes. V rámci doprovodného programu proběhnou komentované prohlídky, přednášky a diskuse s pamětníky. Projekt tak oslovuje nejen pamětníky, ale i mladší generaci, která se chce dozvědět více o nedávné minulosti.

Podle kurátorek Petry Pichlové a Romany Dominiky Hrbatové nebyla tzv. bytovým seminářům dosud věnována zasloužená pozornost historického výzkumu (publikace Sametoví filosofové jedné z britských spolupracovnic Barbary Day zůstává v mnoha rovinách nepřekonaná). Výstava tak splácí dluh brněnské kulturní historii a odkrývá nejen bílá místa, ale i pevná pouta britsko-české spolupráce ve vytrvalém hledání cesty ke svobodě. Výstava zároveň připomíná odvahu mužů a žen, kteří se navzdory represím rozhodli vzdorovat režimu prostřednictvím kultury a vzdělání. Jejich činy jsou dnes inspirací pro všechny, kdo věří v sílu občanské společnosti. Výstava ukazuje, že svoboda není samozřejmostí, ale výsledkem vytrvalého úsilí mnoha lidí. Je to příběh o důvěře, odvaze a neochvějné víře v hodnoty, které přesahují hranice států i režimů. Toto poselství podtrhává mimo jiné fakt, že Vzdělávací nadace Jana Husa stále působí v Brně a podporuje rozvoj aktivní občanský postoj k věcem veřejným skrze své programy a esejistické soutěže pro studenty a studentky středních a vysokých škol.

Výstava vznikla ve spolupráci Oddělení dějin kultury antitotalitního zaměření Moravského zemského muzea a Vzdělávací nadace Jana Husa. Koná se pod záštitou předsedy vlády Petra Fialy, britského velvyslance Matta Fielda a primátorky města Brna Markéty Vaňkové. K výstavě byl vydán katalog v českém i anglickém jazyce, který dokumentuje nejen historické události, ale i osobní příběhy lidí, kteří se nebáli hledat cestu ke svobodě.

Odkazy

Bulletin Odkaz – čísla věnovaná osobnostem moravského disentu a podporovatelům z Velké Británie
Katalog výstavy
Ohlasy na výstavu v médiích: Česká televize, Český rozhlas (in English), TV Brno
Oddělení dějin kultury antitotalitního zaměření
Paprsky svobody
Vzdělávací nadace Jana Husa

Katalog výstavy Paprsky svobody

Paprsky svobody

Britská podpora brněnského disentu v 80. letech 20. století

Moravské zemské muzeum | 2025
Pages 184

Table of Contents | Annotation | PDF

Poděkování

Úvod

Počátky spolupráce (Petra Pichlová)

Britské bytové semináře v domácnosti manželů Evy a Petra Oslzlých (Marta Mrázová)

Jan Hus Educational Foundation a brněný samizdat (Petra Pichlová)

Bytová kina (Romana Dominika Hrbatová)

Podzemní univerzita a výtvarné umění (Romana Dominika Hrbatová)

Jan Hus Educational Foundation a hudba (Petra Pichlová)

Ekologie (Romana Dominika Hrbatová)

Vzdělávací nadace Jana Husa po roce 1989 (Marta Mrázová)

Závěr

Summary

Seznam použité literatury

Biografické medailonky

Annotation

Katalog výstavy Paprsky svobody: britská podpora brněnského disentu v 80. letech 20. století, která probíhá od 15. října 2025 do 19. dubna 2026 v Moravském zemském muzeu. Kurátorky Romana Dominika Hrbatová, Marta Mrázová a Petra Pichlová (Oddělení dějin kultury antitotalitního zaměření) představují veřejnosti méně známý příběh solidarity mezi britskými intelektuály a aktéry kulturním podhoubí v Brně v období normalizace a ukazují, že disent nepůsobil pouze v hlavním městě.

Nekončící diskuse o Egonu Bondym

Na konci minulého roku vyšla publikace Zbyněk Fišer/Egon Bondy a Státní bezpečnost: studie a edice dokumentů (Praha: Muzeum paměti XX. století, 2024). Autorská dvojice – historik Petr Blažek (editor dokumentů) a publicista Miroslav Vodrážka (autor úvodní studie) – se zabývá životem spisovatele, filosofa a jedné z osobnostní českého undergroundu Zbyňka Fišera (známého pod pseudonymem Egon Bondy) a jeho vztahu se Státní bezpečností v období komunistického Československa. Na základě pramenů z Archivu bezpečnostních složek, které tvoří bohatou dokumentační přílohu publikace, se autoři snaží rekonstruovat a vysvětlit, kdy, jak a proč Bondy spolupracoval s tajnou policií, když byl zároveň sám sledován a perzekuován, včetně zákazu veřejné publikace svých textů. Rozporuplné vnímání originálního myslitele a jeho spolupráce s StB zůstává od devadesátých let tématem odborné i veřejné debaty – a proto není divu, že se i publikaci Blažka a Vodrážky věnovala značná mediální pozornost a stále vycházejí recenze, které oceňují dokumentační přínos edice, ale i kritizují schematickou perspektivu úvodní studie.

* Obrazová příloha v této zprávě pochází z publikace Zbyněk Fišer, Egon Bondy a Státní bezpečnost: studie a edice dokumentů.

Spory o využívání a interpretaci dokumentů, které pocházejí z pera příslušníků Státní bezpečnosti a dalších institucí, které se v komunistickém období podílely na represích různého druhu, provází porozumění československým soudobým dějinám a jejich výzkum neustále. A proto považujeme za vhodné na aktuálním případu publikace o Egonu Bondym upozornit na různé perspektivy k tématu, které se objevily v některých recenzích na knihu.

Kniha byla prezentována mimo jiné na diskusním večeru 20. ledna 2025 v Knihovně Václava Havla. Převážná část recenzí na publikaci oceňovala uvedení nových poznatků a jejich celistvost s ohledem na kontakty Fišera-Bondyho s StB. Novinář Aleš Palán pro Aktuálně.cz v recenzi Nová kniha boří mýtus Egona Bondyho. Estébákům udával ochotně i za drobná přilepšení mimo jiné píše: „(…) pohled na Egona Bondyho už nikdy nebude jako dřív. Jde o zásadní práci o člověku, který se náhle jako tak zásadní sám vůbec nejeví.“ [Bondy je] „nechutný udavač, příležitostný zlodějíček, chorobný lhář, megaloman“ [jeho dosavadní obraz by se nyní měl] „definitivně rozpadnout v prach“. Kulturní publicista Jan H. Vitvar pro týdeník Respekt doplnil recenzovanou knihu o soudobý kontext, včetně rozhovoru s literárním vědcem a editorem Bondyho díla Martinem Machovcem, který byl k nové publikaci značně kritický.

Výraznou kritiku publikace přinesl kulturní časopis A2, ve které politolog Ondřej Slačálek problematizoval především vyznění a interpretaci Bondyho počínání ve Vodrážkově úvodní studii. Následuje několik pasáží: „[Miroslav Vodrážka] prozrazuje totální metodologickou bezradnost přejímáním jazyka pramenů“ [...] „Z estébáckých dokumentů přejímá často i styl – v pasážích bezbřeze hromadících informace.“ [...] „Neschopnost odlišit autora a lyrický subjekt a svou potřebu moralizovat přitom Vodrážka vydává za feministickou kritiku, což lze přičíst k četným projevům zmatení a intelektuálně machistické arogance, jimiž už dříve do debat o českém feminismu přispěl.“ [...] „Vodrážka s pomocí masy archiválií, na jejichž zpracování jsme až dosud čekali, a s využitím dovedného vytrhávání citací z původních kontextů dělá hlupáky a mýtotvůrce z řady lidí...“ [...] „Vodrážka toto násilí rozumu sice dokáže popsat na Bondyho filosofických textech, ale u sebe ho nevidí. A tak jsme konfrontováni s trapně naivním a neuvěřitelně jednorozměrným čtením básnických textů.“

Rozpor v interpretaci zachytil také pořad Pro a proti na Českém rozhlasu Plus, ve kterém spolu diskutovali (a značně nesouhlasili) spoluautor knihy Miroslav Vodrážka a historik Petr Placák (oba se pohybovali v českém undergroundu a Bondyho osobně znali).

Tento podzim vyšly ke knize další dvě recenze. Ve svém článku literární kritik Marek Vajchr pro kulturní časopis Revolver Revue v celku akceptoval Vodrážkovu argumentaci, ale například jí vytýká „jistě dobře myšlené a v lecčems podnětné, někdy ale únavně mnohamluvné a snaživě schematizující pokusy o pojmovou kategorizaci nekritických a iracionálních, tedy 'mytizujících' postupů Bondyho apologetů [...]“ V bohemistickém časopisu Slovo a smysl zveřejnil svou reflexi výše zmíněný Martin Machovec pod titulem Blažek a Vodrážka o Bondym – zmařená šance II, kterou lze zařadit vedle Slačálkovy recenze coby polemiku zejména s Vodrážkovou úvodní studií. Jedním z hlavních Machovcových argumentů je neproblematické přijímání informací ze svazků StB a přenášení schematické, až „černobílé“ perspektivy na Bondyho život, aniž by byly přísně konfrontovány dalšími prameny a kontextem komplikovaného Bondyho života. Se souhlasem Martina Machovce uveřejňujeme jeho recenzi také na našem webu.

Odkazy

Ondřej Slačálek, Udávání Egona Bondyho. Vodrážkovo vítězství nad mýtem i nad literaturou (A2, 9, 2025)
Jan H. Vitvar, Bohem nadaný básník donášel tajné policii. Jaké místo mu přisoudit v našich dějinách? (Respekt, XXXVI, 17.–23. 3. 2025)
"Egon Bondy dokázal psát svobodně," říká historik. "Mýtus undergroundu," míní autor knihy o básníkovi (Český rozhlas Plus, 18. 4. 2025)
Marek Vajchr, Pravda a báseň Egona Bondyho (Revolver Revue, Arsenál 15. 9. 2025)
Aleš Palán, Nová kniha boří mýtus Egona Bondyho. Estébákům udával ochotně i za drobná přilepšení (Aktuálně.cz, 18. 2. 2025)
Martin Machovec, Blažek a Vodrážka o Bondym - zmařená šance II (Slovo a smysl, XXII, 46, 2025)
Josef Rauvolf, Udavač, nebo undergroundový básník? Kniha rozkrývá mýtus Egona Bondyho (ČT 24, 3. 4. 2025)

Martin Machovec: Blažek a Vodrážka o Bondym – zmařená šance II

Data: download (application/pdf, 195.2 kB)

Fields

Name	Value
Processed	false
OCR	false