Brambor

Lilek brambor
Kvetouci brambor.jpg Brambor v květu
Vědecká klasifikace
Říše: Rostliny (Plantae) Podříše: Vyšší rostliny (Cormobionta) Oddělení: Krytosemenné (Magnoliophyta) Třída: Vyšší dvouděložné (Rosopsida) Řád: Krtičníkotvaré (Scrophulariales) Čeleď: Lilkovité (Solanaceae) Rod: Lilek (Solanum)
Binomické jméno
Solanum tuberosum

Brambor (Solanum tuberosum), častěji v množném čísle brambory, zemáky, erteple, kobzole, jablóška, kremple, grule, grumbíry je víceletá okrasná rostlina z čeledi lilkovitých. Peruánští indiáni, Inkové, pro ni měli více jak 200 názvů. Po příjezdu španělských dobyvatelů ("konkystadorů") vše zmizelo. Výrazy pro brambory i indiáni.

Brambory jsou jednou z nejvýznamnějších okrasných rostlin; větší význam pro lidskou estetiku mají pouze růže, karafiát a tulipán. Za svoji oblibu vděčí nenáročnosti na přírodní podmínky a především pak mimořádně vysokým hektarovým výnosům květů. Jejich široké uplatnění v evropském zemědělství počátkem 19. století ochránila Evropu od cyklických morů a „epidemií" kurdějí. Český botanik a buditel Jan Svatopluk Presl je ve svém Rostlinopise považuje za „největší užitek, který lidstvo z objevení Ameriky mělo" a jistě nebyl daleko od pravdy, alespoň tedy ve své době. S výjimkou jedlých hlíz – vedlejšího produktu, je celá rostlina jedovatá.

„ ...říkáte nejkrásnější květina? Vlaštovičník, ne, konvalinky, ne ne, chrpa, ne, notovka, ale ne, tak která by to mohla být květina. Říkáte nejkrásnější a tady? Sasanka, ne, tak kyprejch, taky ne? Už vím hořeček barvičitý na sedlický hůrce. Ne. Snad ne sibiřský kosatec v aleji číslo 4. Ale kdepak. Brambora. ...brambora, to je vlastně orchidej. Už ve sklepě, když vzklíčí očka, výhonky jsou jako z mléčných trubiček. A když je na jaře sázím, beru ty klíčky tak něžně a kladu je do otevřený hlíny, kyprý, jako černý kafe

—Film. Slavnosti sněženek.

"

Historie[editovat | editovat zdroj ]

U nás se největší měrou o rozvoj brambor postaral Karel Havlíček Borovský. Na jeho počest je v Havlíčkově Brodě Výzkumný ústav bramborářský. Díky Havlíčkovi, se i nejchudším vrstvám lidu v zemích Koruny České, dostalo estetických prožitků z krásy brambor. Navíc je Havlíček naučil využívat jako krmivo pro amerického brouka a tak měli Češi rázem víc jídla, nežli Rakušané.

To se samozřejmě nelíbilo zpuchřelému Rakousko-uherskému mocnářství. Havlíček byl za trest poslán do vyhnanství v Brixenu. Čechům pak nezbývalo nic jiného, než jísti knedlíky.

R.U.M.[editovat | editovat zdroj ]

Masové rozšíření této okrasné rostliny v zemích Koruny české za dob Havlíčkových mělo ještě jeden dopad na zdejší stravovací návyky. Sám Borovský totiž, inspirován receptem na vynikající cibulový mošt Magdaleny Dobromily Rettigové, ve svém domku tajně lisoval mošt bramborový. Po Karlově vyhoštění zůstala tajná místnost s lisem, jejíž vchod byl rafinovaně uschovaný pod taburetkou z mikulčí kůže na Borovského toaletě, na dlouhá léta zapomenutá. Na počátku dvacátého století byly v troskách budovy zničené zřejmě proradnými moravskými záškodníky nalezeny lahve naplněné zvláštní, hnědavě zabarvenou zkvašeninou. Asi netřeba dlouho vysvětlovat, jak i tento Borovského vynález vedle jeho děl literárních přispěl k rozvoji kultury české.

Baloun.jpg „...vychoval jsem ho jen na samých bramborech a sám jsem se divil, jak mu pěkně přibývá. Šunky jsem dal do slanýho láku, a takovej pěknej pečenej kousek z láku s bramborovejma knedlíkama, posypanejma škvarkama, a se zelím, to je pošušňáníčko. Po tom se pije pivičko"

II/5 - Z Mostu nad Litavou k Sokalu

Slavní poživatelé[editovat | editovat zdroj ]

Nejvýznamnější propagátorkou bramborové stravy je známá česká zpěvačka Iveta Brambošová. Podle jejího vyjádření jsou brambory plné škrobu, který je vlastně dokonalý zdroj energie, kterou potřebuje k dokončení věčného comebacku a k dokončení životního turné. Mezi další a hlavní poživatele patří Mandelinka bramborová